Homeopatie Historie

“Můj Homeopat” léčí podobné podobným / SIMILIA SIMILIBUS CURANTUR /

Homeopatie a internet

Homeopatie - Historie

Homeopatie

Moderní homeopatii zformoval Hahnemann, vycházeje z tradic antického řeckého lékařství, středověké alchymie a evropské herbalistické tradice.

Některé praktiky izopatie, které používali američtí homeopaté od 19.století, připomínají princip moderního očkování. Chorobné výměšky byly homeopaticky zředěny, potencovány a pak podávány jiným nemocným.

Autopatie vychází z homeopatie a izopatie, hlásí se též k praxi indické ajurvédy i k používání moči evropskými lidovými léčiteli i veterináři k urychlení hojení ran. Nedeklaruje však specifický účinek (na konkrétní nemoc) ale celkový účinek na tělesný stav i psychiku. Zakladatele a dobu vzniku autopatie nelze z webových stránek jejích propagátorů zjistit, v Česku je hlavním propagátorem Mgr. Jiří Čehovský.

Samo slovo „homeopatie“ k označení principu léčby „podobného podobným“ (opak allopatie) pochází již z konce 18. století.


Homeopatii jako dnes užívanou speciální teorii, která byla vytvořena sdružením několika dřívějších léčebných principů, zformuloval německý lékař Samuel Hahnemann (1755–1843) v knize Organon der rationellen Heilkunde (Prostředek racionální léčby), která vyšla roku 1810 v Lipsku (a v dalších vydáních byla přejmenovaná na Organon léčebného umění).

Homeopatie dnes není jednotnou teorií, ale má mnoho směrů a škol. Klasická anglo-americká homeopatie přísně navazuje na Hahnemanna, francouzská se přiblížila konvenční medicíně, za jiné teoretické směry je považována německá, rakouská i indická homeopatie. V České republice je v různých organizacích zastoupeno několik směrů.

Homeopatická společnost se stala členem České lékařské společnosti (ČLS) v roce 1991, již v roce 1996 byla vyloučena, protože podle stanov ČLS sdružuje výhradně zastupce těch medicínských oborů, které vykonávají vědecky uznávané postupy. Proti tomuto způsobu vyloučení se Homeopatická společnost ohradila soudní cestou s požadavkem na zrušení příslušné části stanov, po zamítnutí, při kterém soudkyně odmítla zkoumat vědeckost homeopatie a zkoumala pouze postup ČLK, následovala řada opravných prostředků, které skončila až v roce 2002 Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tam došlo ke konstatování, že české soudy postupovaly chybně. Je zajímavé, že tento rozsudek bývá prezentován i tak, aby vyvolal dojem, že se rozhodnutí týká přímo ČLS

 Autopatie

Autopatie, někdy též autoizopatie (autoisopatie), je alternativní léčebná metoda vycházející z homeopatie. Systematicky ji popsal a popularizuje ji český homeopat Jiří Čehovský.

Podle Čehovského má jít o léčebné působení homeopaticky (tedy převelmi silně) zředěných vlastních sekretů, nejčastěji slin, ale také moči, krve či výkalů, na osobu, která má být léčena. Nemá být náhradou konvenčních a odborných způsobů léčby ani jiných alternativních metod, ale jejich doplňkem. Terminologie a metodologie tohoto oboru není kompatibilní s terminologií konvenční západní vědy, ale navazuje na orientální terminologii,[zdroj?] a proto se v běžném smyslu za vědu nepovažuje. Autopatie vychází z homeopatického předpokladu, že zdraví i jeho poruchy mají původ v naší astrální (spirituální) oblasti, a že každý máme svou individuální vibrační strukturu.

Jiří Čehovský ve své knize uvádí, že o autopatii, kterou objevil, „neeexistuje ve světovém kontextu žádná kniha ani článek“., ale zároveň říká, že s vlastními sekrety pracoval již objevitel homeopatie Hahnemann, a že jde tedy o metodu, která není homeopatům úplně neznámá.

Zdroj: WikiPedia